Jako řeka co teče dál
Tak i můj život se ubírá
Někdy by si člověk přál
Ať tak dlouho neumírá
V srdci bolest a samota
Do páru mu někdo chybí
Vše se tak snáz zamotá
Život mu nic neslíbí
Myšlenky se v něm hemží
A usíná bez naděje
Usnout může jenom s těží
Nic dobré se mu neděje
Je těžké něco chtít
A srdci říci konec!
Ne vše člověk může mít
Nezbývá než si sbalit ranec
Opustit svoje představy
A po hlavě skočit dolů
Dostat se přes davy
A konečně říct někomu „budeme jen spolu!“
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.